Další názvy: poruchy osobnosti
Osobnost jedince znamená soubor tělesných a psychických vlastností. Do značné míry je předurčena geneticky, kdy se člověk vyvíjí daným způsobem, do něhož však zasahují okolní vlivy. Člověk se nejvíce mění v dětství (vlivem rodičů, kamarádů), ale částečně i v dospělosti (vlivem životních zkušeností).
Ve stáří jsou obvykle změny osobnosti projevem degenerativních změn mozkové tkáně (Alzheimerova choroba).
Změny osobnosti mohou nastat v průběhu života při ztrátě blízkého člověka, zaměstnání, dítěte, traumatizujících zážitků (pobyt v koncentračním táboře, mučení, únos, rukojmí, …) apod. Člověk se obvykle více uzavírá do sebe, je nedůvěřivý a nepřátelský vůči okolí, má strach z budoucnosti, pocity prázdnoty a utápí se v depresích. Starší nebo nemocní lidé mohou mít strach ze smrti, mohou si připadat nepotřební, odcizení od svých blízkých, kteří se o ně třeba nestarají. Stávají se lhostejnými ke svým bývalým aktivitám a zájmům, nemají už z ničeho radost, mohou být hypochondričtí (hledají na sobě různé nemoci).
Mezi psychiatrické diagnózy patří poruchy osobnosti, které mají sice počátky již v dětství, kdy ovšem mohou být ještě nenápadné a během vývoje se formují a zvýrazňují. Jsou většinou dědičné, ale může se na nich podílet i výchova. Jedná se o poruchy osobnosti: paranoidní (nedůtkliví a vztahovační lidé), schizoidní (citový chlad, uzavřenost, nesdílnost), emočně nestabilní (výrazně cholerická povaha, sklon k agresi a afektu), anxiózní (vyhýbavost, nedostatek sebedůvěry), závislé (pasivní osobnost, ochota podřizovat se druhým), anankastické (nadměrná pečlivost, puntičkářství, pochyby o svých schopnostech, tito lidé nesnášejí změny) a jiné poruchy osobnosti.
Disociální porucha osobnosti
Nejnebezpečnější poruchou osobnosti je porucha disociální. Tito lidé jsou obvykle v rozporu se zákonem, odmítají pravidla. Když něco provedou a jsou za to trestáni („udělají někde chybu“), mají pocit, že příští trestní čin již provedou dokonale a nikdo jim ho nevymluví, nejsou schopni pocitu viny.
Hysterie
Zvláštní poruchou osobnosti je také porucha histriónská nebo narcistická. Hysteričtí lidé (obvykle ženy) mají sklon k teatrálnosti, lhavosti, výčitkám a obviňování, touží být středem pozornosti. Mohou být také tzv. rozdvojenými osobnostmi.
Léčba
Všechny tyto poruchy se terapeuticky obtížně ovlivňují, bývají proto trvalého rázu. Pomoci mohou jen různé psychoterapeutické metody. Deprese nebo naopak agrese se dají tlumit léky.
Sekundární změny osobnosti
Existují ještě tzv. sekundární změny osobnosti, které vznikají vlivem nějakého onemocnění mozku nebo schizofrenie, u nichž mohou být změny osobnosti dosti rozmanité (schizofrenie má formy paranoidní, se zvýšenou a bezcílnou aktivitou, se sníženou aktivitou – citová zploštělost, ztráta zájmů a jiné formy), také dochází až k úplnému rozpadu osobnosti (u těžší schizofrenie, Alzheimerovy choroby, po těžkých otravách a jiných nemocech nervové soustavy).
Léčba schizofrenie patří do rukou psychiatrů.
Diskuse
Emočně
nestabilní porucha osobnosti
Můj
manžel-rozdvojená osobnost?
Napište prosím svoji zkušenost s: změny osobnosti
Váš příspěvekTomáš 123
Ahoj, hrozně si mi pomohl, neposlal bys mi prosím na sebe kontakt chtěla bych ti poděkovat, tel. nebo email. byla jsem u kněze a pomohl mi. hledám tě, chci tě poznat.
Kněz to je bezva nápad. psychotika by to vyřešili spíš.
Ale jak koukám příspěvěk je ju už dva roky starý, tak to se omlouvám
Wanesko máte dvě malé děti a manžela. O děti i manžela se staráte předpokládám, nevím jestli chodíte do práce, ale i kdyby ne, máte toho určitě nad hlavu a občas jste vyčerpaná. Takže i to se může pak podepsat na psychice a můžete mít špatné myšlenky o své rodině. Já mám 4 děti a donedávna jsem na ně byla sama. Jsou ještě malé. Dvě školního věku a dvě předškolního věku. Musela jsem se otáčet a večer jsem vyčerpáním padala na pusu. Do toho jsem ještě každý den poctivě cvičila, abych se cítila dobře. A věřte mi, že mě napadaly špatné myšlenky i přes den a to nejen na děti. Když je člověk hodně unavený, napadá ho spoustu věcí a to je dáno i tím, že jste na rodinu naštvaná, že vás vyčerpává. Ale ono je to tak v pořádku, chápu, že se chcete o ně starat, ale co kdyby vám třeba občas vypomohl manžel, nebo babičky pohlídaly děti o víkendu a vy si pořádně odpočinula? Uvidíte, že se myšlenky zase zlepší. Přeji vám hodně štěstí a dejte třeba vědět, jak se máte
Denisa
Uvažovala jste že tento problom nepatří psychiatrům, ale kněžím?
Hlavne kľud. Myšlienky sú len myšlienky. Netreba ich brať všetky vážne a kárať sa za ne. Ono človek nie vždy ovplivní, čo sa mu preháňa hlavou, že?
Myslim si, že tok myslienok ci negativnych, hriesnych je normalny.Tak ako myslienka prisla nech aj odide, netreba to pitvat, ale jednoducho prebit inou peknou mylsienkou.
1 příspěvek 3.9.12 22:42
Ja som matka dvoch deti mozno si uz namyslam ze mi preskakuje ale skor mam obavu ze mam pravdu. som veriaca a kazdy vecer sa modlim za svoju uzasnu rodinku aby sme boli stastny…nikdy by som im nepriala nic zle milujem ich nadovsetko ale tu je ten hacik v poslednej dobe vzdy ked sa modlim zacnem mysliet na nieco zle a pritom nechcem aby sa to stalo (vlasne prajem im zle) viem mozno je to zvratene ale nemozem si pomoct uz si nahovaram ze by som sa mala prestat modlit ale nejde to. prosim poradte mi ci mam vyhladat odbornu pomoc skor ako si vymodlim niejake nestastie