Poruchy vědomí

Vědomí je obvyklý stav, kdy si člověk uvědomuje vnitřní a vnější podněty. Jestliže je vědomí narušeno, tyto stavy rozlišujeme na kvalitativní a kvantitativní.

Kvalitativní poruchy vědomí – porušení vědomí ve smyslu reálného obsahu

  • Mrákoty (Obnubilace) – Stav, kdy je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. Nejčastěji se objevuje u diabetiků při hypoglykemických stavech.
  • Delirium – Je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušenímn (úzkost, deprese, strach, apatie, labilita). Delirium způsobují různé otravy, alkoholismus a vysoké horečky. Prvním příznakem je dezorientace času. Delirium trvá většinou 1 - 4 týdny.
  • Amence – Dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení. Střídá se stav stavu útlumu a vzrušení.
  • Agonie – Porucha vědomí, která se objevuje v období umírání.

Kvantitativní poruchy vědomí – porušení hloubky vědomí

  • Synkopa (Mdloba) – Krátkodobé bezvědomí, které trvá nanejvýš několik desítek minut. Kolaps může způsobit úlek, velká bolest, náhlý pokles krevního tlaku (prudké vstávání), vyčerpanost, stres, úpal, úžeh.
  • Somnolence – Lehčí porucha vědomí (spavost) se sníženou bdělostí. Člověk reaguje na dotyky, oslovení a opožděné odpovídá na dotazy. Myšlení je zpomalené.
  • Sopor – Spící, člověk nereaguje na otázky, probudí se až po bolestivém podnětu a na krátkou dobu. Snižují se reflexy a klesá frekvence dechu i pulzu.
  • Kóma (Bezvědomí) - Nejtěžší porucha vědomí. Při tomto stavu mohou být oči mírně otevřené a budí dojem pozorování okolí. Chybí reakce na zvuky.

Rozlišují se tři druhy kómatu:

  1. povrchové – Obranné reakce jsou snížené a je zachována reakce na světlo.
  2. hluboké – Zcela chybí obranné reakce na silné bolestivé podněty.
  3. vigilní – Neřešitelný stav, kdy dojde k těžkému poškození mozkové tkáně.

Diskuze o poruchách vědomí


Reklama


Reklama

Napište prosím svoji zkušenost s: poruchy vědomí

 Váš příspěvek

Reklama


Reklama