Vědomí je obvyklý stav, kdy si člověk uvědomuje vnitřní a vnější podněty. Jestliže je vědomí narušeno, tyto stavy rozlišujeme na kvalitativní a kvantitativní.

Kvalitativní poruchy vědomí – porušení vědomí ve smyslu reálného obsahu

• Mrákoty (Obnubilace) – Stav, kdy je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. Nejčastěji se objevuje u diabetiků při hypoglykemických stavech.
• Delirium – Je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušenímn (úzkost, deprese, strach, apatie, labilita). Delirium způsobují různé otravy, alkoholismus a vysoké horečky. Prvním příznakem je dezorientace času. Delirium trvá většinou 1 - 4 týdny.
• Amence – Dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení. Střídá se stav stavu útlumu a vzrušení.
• Agonie – Porucha vědomí, která se objevuje v období umírání.

Kvantitativní poruchy vědomí – porušení hloubky vědomí

• Synkopa (Mdloba) – Krátkodobé bezvědomí, které trvá nanejvýš několik desítek minut. Kolaps může způsobit úlek, velká bolest, náhlý pokles krevního tlaku (prudké vstávání), vyčerpanost, stres, úpal, úžeh.
• Somnolence – Lehčí porucha vědomí (spavost) se sníženou bdělostí. Člověk reaguje na dotyky, oslovení a opožděné odpovídá na dotazy. Myšlení je zpomalené.
• Sopor – Spící, člověk nereaguje na otázky, probudí se až po bolestivém podnětu a na krátkou dobu. Snižují se reflexy a klesá frekvence dechu i pulzu.
• Kóma (Bezvědomí) - Nejtěžší porucha vědomí. Při tomto stavu mohou být oči mírně otevřené a budí dojem pozorování okolí. Chybí reakce na zvuky.

Rozlišují se tři druhy kómatu:

1. povrchové – Obranné reakce jsou snížené a je zachována reakce na světlo.
2. hluboké – Zcela chybí obranné reakce na silné bolestivé podněty.
3. vigilní – Neřešitelný stav, kdy dojde k těžkému poškození mozkové tkáně.

Diskuze o poruchách vědomí

• Jak poznám otřes mozku?
• Může to být otok mozku?
• Zmodrá a nedýchá po leknutí