Další názvy: nahromadění tekutiny v pleurální dutině, empyém

Pleura je tenká výstelka hrudní dutiny tvořená plochými buňkami a vrstvičkou pojiva. Má dva listy, z nichž první těsně obaluje plíce (viscerální pleura) a druhý přiléhá k hrudní stěně (pleura nástěnná). Při dýchání o sebe oba listy třou, ke snižování odporu při tření je přítomno malé množství tekutiny. Při zvýšeném množství tekutiny v dutině mezi pleurálními listy hovoříme o výpotku. Jedná se o příznak, který může zjistit pouze lékař při vyšetření hrudníku.

Jeho nejčastější příčinou je selhávání čerpací práce srdce, při němž se zvyšuje tlak v plicním řečišti a tekutina je po tlakovém spádu „filtrována“ do pleurální dutiny. Obdobně vzniká výpotek při plicní embolii, tedy ucpání plicní tepny vmetkem pocházejícím z jiné části těla.

Zánětlivý výpotek se objevuje při postižení plicní tkáně infekcí viry, houbami nebo bakteriemi. Zprvu čirý výpotek může být postupem doby obsazen množstvím bílých krvinek a mikroorganismů; pak hovoříme o empyému, čili hnisu v hrudní dutině. Empyém vzniká i při provalení plicního abscesu (ohraničené dutiny vyplněné hnisem) do dutiny pleurální.

Spolu s otoky končetin a vodou v dutině břišní (ascitem) se výpotek objevuje při nízkém příjmu bílkovin nebo při poruše tvorby krevních bílkovin při onemocnění jater.

V neposlední řadě mohou být na vině i plicní nádory nebo nádory na pleuře, a to jak nádory primární (nádor pochází ze tkáně, kde je umístěn) nebo metastázy (rozsev nádorových buněk z primárního ložiska nacházejícího se jinde v těle).

Diskuze o pleurálním výpotku

• CT plic