Další názvy: otok přiušnice
Příušní žláza je jednou ze tří velkých párových slinných žláz. Nachází se pod uchem a na okrajích dolní čelisti. V těchto místech můžeme vidět nebo nahmatat otok při různých onemocněních příušních žláz.
Otok může být oboustranně nebo jen na jedné straně tváře. Někdy bývá zarudlý a na dotek bolestivý jako je tomu především u zánětů. Většinou se vytvoří nejdřív na jedné straně a posléze i na straně druhé. Známé epidemické onemocnění dětí jsou příušnice. Dnes už nejsou příliš časté, protože patří do schématu povinného očkování. Projevují se náhlým otokem parotidy s horečkami, při jejich delším trvání otéká i druhá žláza. Pacient má pocit napětí v karotidách, pociťuje bolestivost při otevírání úst. Žláza je těstovitá, málo pružná, kůže nad ní je spíše bledá. Na nemoc je třeba dávat pozor z hlediska jejích komplikací (virus se může rozšířit i do slinivky břišní, do mozku a u mužů do varlat) a vysoké nakažlivosti. Bolesti můžete tlumit sami přikládáním vlažných obkladů. Nezbytný je klid na lůžku, někdy i hospitalizace.
Existují ale i jiné záněty příušních žláz, než jsou příušnice. Některé otoky při zánětech mohou být vyplněny hnisem. Kromě toho od zánětu musí lékař odlišit rakovinové bujení. U nádorových onemocnění je „oteklá“ spíš jen jedna strana a zduření, které je v tomto případě tvořenou nádorovými buňkami, není bolestivé (vyjma pokročilých forem zhoubných nádorů). Na pohmat je místo měkčí, elastické a pohyblivější proti spodině u benigních („dobrých“) nádorů, naopak tužší a přiléhající těsně k okolí (čili nepohyblivé) u zhoubných nádorů.
Většina nádorů této oblasti je však naštěstí benigní a dá se dobře odstranit.
Napište prosím svoji zkušenost s: nateklá příušní žláza
Váš příspěvek