Demence je globální porucha intelektu, paměti a osobnosti získaná během života. Je závažným problémem především vyššího věku. Odhaduje se, že poruchami paměti trpí asi 10% osob ve věku nad 70 let, z čehož asi u poloviny jde o Alzheimerovu chorobu.
Alzheimerova choroba
U Alzheimerovy choroby bývají nejprve poruchy paměti především pro čerstvé události, poruchy abstraktního myšlení, rozhodování, zhoršená orientace v prostoru, zpomalené tempo myšlení a jednání, pacient má potíže i při řeči a se psaním. Pro počáteční období bývá typické, že pacient se často opakuje, ztrácí a zapomíná věci jako např. klíče, obtížně hledá slova pro pojmenování zcela běžných předmětů jako jsou hodinky nebo televize. Jindy je demence ještě nápadnější – projeví se jako neschopnost řešit problematickou situaci apod.
Postupně člověk bloudí i na zcela neznámých místech, dochází ke změnám osobnosti – k pasivitě a ztrátě zájmu o činnosti a věci, které mu předtím přinášely radost a uspokojení. Člověk se stává apatickým a nesoběstačným. Jeho city i ke svým nejbližším se také mohou měnit a to bývá příčinou častých rodinných rozepří. Okolí člověka s takovou chorobou to totiž nemá vůbec jednoduché. Nemoc se dosud bohužel nedá léčebně příliš ovlivnit. Používají se neuroprotektivní léky jako je selegilin (Junec, Niar, Sepatrem, Segalin, Cognitiv) a další speciální léky k podpoře kognitivních funkcí – rivastigmin (Excelon) a donepezil (Aricept).
Další příčiny demence
Samostatnou léčbu vyžadují projevy deprese, stavy neklidu, zmatenosti a agitovanosti. Pokud má někdo ve vaší rodině Alzheimerovu chorobu, poraďte se o těchto a dalších možnostech s lékařem.
Ostatními příčinami demence jsou poruchy cévního zásobení mozku (demence po cévních mozkových příhodách vznikají většinou náhle), úrazy (pohmoždění, chronický subdurální hematom), nádory, infekce HIV v pokročilém stádiu, demence po jiných zánětech mozku (např. herpes virus), metabolická a toxická poškození mozku (při rozvinuté cirhóze jater, alkoholismu, chybění vitaminů skupiny B a další), snížená funkce štítné žlázy, hydrocefalus a toxický vliv některých léků, např. psychofarmak (benzodiazepinů a neuroleptik užívaných dlouhodobě) a cytostatik.
Léčba
Léčba demence se řídí podle vyvolávající příčiny, u cévních poruch se podávají vazoaktivní látky zlepšující prokrvení mozku. Podpůrný význam mají nootropika (piracetam – Pyramne, Nootropil, Kalikor, Oikamid, pyritinol – Encephabol, Enerbol a cinarizin – Stugeron).
Diskuze o demenci
Diskuse o koronaviru v ČR
| Téma | Poslední příspěvek | Reakcí | |
|---|---|---|---|
| Návštěva praktického lékaře v období koronaviru | včera v 19:24 | Deni94 | 25 |
| Dezinfekční gel | včera v 14:15 | Azeretereza | 7 |
| Koronavirus: Jaká jsou nejnovější vědecká zjištění? | 28.3.20 22:03 | botl | 4 |
| Covid-19 a domácí party | 28.3.20 23:08 | terien | 129 |
| Nákaza koronavirem u bývalé manželky přítele, kde byl jeho syn | 28.3.20 19:20 | Peggy54 | 23 |
| Můžu na zahradu na sídlišti? | dnes v 06:30 | Ernais | 94 |
Napište prosím svoji zkušenost s: demence
Váš příspěvekDobrý den
mám maminku 79let, kterou dá se říct opatruji
asi před 2měsíci jsem ji musela vzít klíče od veškerých dveří od domu a nechávám ji zamklou v domě ev, má přístup jen na dvorek a zahradu, z které se nikam nedostane.
Charita ji vozí oběd a sousedka /paní na hlídání k ní chodí pouze na hodinu odpoledne.
Je čím dál horší se zapomínáním, je naštvaná, že nemá klíče a z toho se raduje, smutní, že je stále sama, i když odpoledne spěchám at jsem brzy doma.
Nechci ji dát do domova důchodců ale v poslední době je její stav horší, hlavně její nálady, jinak je söběstačná, jako umývání, oblékání atd..
je to pro mne psychicky náročné, protože mi volá i několkrát denně do práce, a to jen tak?
nevím jak dál? Neumím sehant nějaou pečovatelku aspon na pul dne, protože je to malé město, kde tito lidé nejsou a ani stacionář zde není. Umíte mi poradit jak mám dále pokračovat?
děkuji za odpověd anna semotamová