Další názvy: točení hlavy, závrať, vertigo
Informace o poloze těla přicházejí z tzv. statokinetického ústrojí umístěného v lebce a informace z něj vede do mozku osmý hlavový nerv. Vedlejší, ale i tak velmi důležitou úlohu hraje zrak a informace z různých čidel ve svalech, šlachách a kostech.
Závrať čili vertigo je stav, kdy postižený vnímá zdánlivý pohyb okolí vůči sobě v různých směrech. Dochází ke ztrátě přesného rozeznání polohy těla či jeho částí v prostoru, což může vést k vrávoravé chůzi, tápání po opoře nebo pádu. Závrať může být doprovázena nevolností (pocitem na zvracení) a zvracením.
Možných příčin je celá řada. Jako první se nabízí zánětlivé poškození statokinetického ústrojí a osmého hlavového nervu, dále nedostatečnost mozkových tepen, roztroušená skleróza, nádory a poruchy cirkulace tekutiny (endolymfy) v lebečních prostorech. Dále se může závrať objevovat při předávkování některými drogami (také nikotinem!), po úrazech hlavy, nebo při selhávání krevního oběhu a při rozvratu vnitřního prostředí organismu.
Závrať neznámého původu by měla být co nejdříve vyšetřena neurologem. Je-li provázena silnými přidruženými příznaky (zvracením, bolestí hlavy), může si vyžádat i transport záchrannou službou na neurologické oddělení. Při závrati po tupém úraze hlavy bychom postiženého měli vždy transportovat na chirurgické oddělení či traumatologii k řádnému vyšetření.
Zobrazit nemoci, které může závratě provázet