Zástava močení

Další názvy: anurie

Zástava močení je závažným příznakem akutního selhání ledvin, ke kterému dochází v důsledku různých onemocnění ledvin, ale i ostatních orgánů. Při chronickém (dlouhotrvajícím a pozvolném) selhávání ledvin k zástavě moči jen tak nedochází, v popředí je z počátku naopak zvýšené nebo i normální močení, v konečných stádiích pak člověk močí méně a při poklesu funkce ledvin pod určitou hranici bývá převáděn na tzv. dialýzu (častěji na hemodialýzu – „umělou ledvinu“, méně na peritoneální dialýzu, záleží na pacientově výběru, každá dialýza má své výhody i nevýhody).

Dialyzovaní pacienti očišťují svou krev nikoliv prostřednictvím tvorby moči, ale přes mimotělní systém filtrů a membrán ve specializovaných centrech. Chronické selhání ledvin je podmíněno především komplikovanou cukrovkou, dlouhodobým neléčeným vysokým krevním tlakem, chronickými záněty ledvin a některými vrozenými vadami ledvin (např. polycystické ledviny). Progresi do konečné fáze, kdy je nutná doživotní dialýza, „podporují“ některé faktory – věk, kouření, vysoký krevní tlak a poruchy metabolismu tuků (zvýšené triacylglyceroly a cholesterol v krvi).

Akutní selhání ledvin

Vraťme se však k akutnímu selhání ledvin, které nás může náhlou zástavou močení více překvapit a vyděsit. Již na začátku tohoto stavu dochází k výraznému úbytku vyloučené moči (k tzv. oligurii – vylučuje se méně než 300 ml moči za den, norma je okolo 1000-2000 ml), které může rychle progredovat do úplné zástavy močení – tzv. anurie, kdy člověk vyloučí méně než 100 ml moči za den – pokud se včas léčebně nezasáhne. Při neobvykle sníženém močení při normálním příjmu tekutin se proto rychle obraťte na svého lékaře!

Akutní selhání ledvin je často tzv. „reverzibilní“, je tedy možné navrátit zpět správnou funkci ledvin, musí se však jednat rychle! Někdy se však pacient nachází v dosti závažném stavu, který k selhání vedl (např. popáleniny, sepse apod.) a jeho život není ohrožen jen selháním ledvin, bez nichž se zjednodušeně řečeno dá žít (s jednou ledvinou normálně, bez obou ledvin na dialýze), ale selháním ostatních životně důležitějších orgánů jako je krevní oběh, srdce a mozek. Ledviny jsou vlastně jen orgánem, který selhává mezi prvními.

Nemoci ledvin

Ledviny jsou významným centrem regulace krevního tlaku, produkují hormon (renin), který se na tomto řízení účastní. Při selhávání ledvin je nemocný ohrožen zejména zvýšenou hydratací (drží v sobě nevyloučené tekutiny), a to prvních 7-14 dní, kdy trvá období oligurieanurie, a minerálovým rozvratem (zejména přebytkem draslíku), který také souvisí s poruchou regulace krevního tlaku a množství vody v organismu. Pokud po selhání ledvin dojde postupně k obnovení jejich funkce, pacient najednou močí naopak zvýšeně (tzv. polyurie) a je ohrožen dehydratací (nutný je tedy dostatečný příjem tekutin!). Úprava může trvat i několik měsíců a nemusí být úplná. Všechno záleží na včasné diagnóze a léčebném zásahu, které většinou vyžadují pobyt v nemocnici. Průběh a prognóza selhání záleží také na původním stavu nemocného, tedy na vyvolávající příčině.

Nemoci dalších orgánů

Nemocemi a stavy, které se odehrávají v jiných orgánech, než v ledvinách a vylučovací soustavě, a mohou vést k akutnímu selhání ledvin jsou: rozsáhlá krvácení a popáleniny, dehydratace organismu, časté zvracení nebo průjmy, nedostatečnost nadledvin (tvoří se v nich hormon ovlivňující také krevní tlak – aldosteron), komplikace při cukrovce (pacient v tomto případě močí nejdříve nadměrně – polyurie), pankreatitidy (záněty slinivky břišní), peritonitidy (záněty pobřišnice), onemocnění myokardu (svaloviny srdce), perikardu (osrdečníku), chlopenní vady srdce, poruchy srdečního rytmu (arytmie), plicní hypertenze (při chorobách plic nebo levé části srdce), šokové stavy spojené se sepsí (infekcí „rozesetou“ po celém těle), anafylaktickou reakcí (např. u alergiků při bodnutí hmyzem), předávkováním některými léky (např. léky na vysoký krevní tlak) nebo vzácněji narkózou.

Všechny tyto stavy se vyznačují příliš nízkým krevním tlakem (hypotenzí) a směřují k akutnímu selhání ledvin, protože krevní oběh již nestačí k zásobení všech orgánů, a tak se soustředí na ty životně důležitější (především mozek). Dalšími příčinami mohou být mnohočetný myelom (nádor krvetvorné tkáně vycházející z plazmatických buněk)a polycytémie (nadměrný počet červených krvinek), kdy je krev více viskózní a hůře se tedy očišťuje v ledvinách (kromě toho má sklony k tvorbě krevních sraženin).

Ucpání ledvinných cév

Mechanismem selhání ledvin jsou dále různé příčiny týkající se ledvin jako takových, jako je ucpání ledvinných cév (aterosklerózou, trombózou, embolií, zánětem cév), nedostatečnou výživou ledvin (ischemií), akutními záněty ledvin, dlouhodobě zvýšenou hladinou vápníku v krvi, „ucpáním“ ledvinných kanálků krystalky, hemolytickými stavy (rozpad červených krvinek) a nejrůznějšími otravami (především léky).

Příčina selhání může ležet i níže jako například blokáda v močových cestách. Tou je u mužů nejčastěji zbytnělá (hypertrofická) prostata a u žen se jedná často o útlak močových cest karcinomem děložního čípku. Mladší lidé a děti mohou mít vrozenou anomálii močových cest, která také překáží odtoku moči. Dále může být prostup močovými cestami omezen např. kameny (konkrementy), nádory, krevními sraženinami a hematomy.

Zástava močení patří pro různorodé příčiny a celkový, mnohdy závažný, stav nemocného do péče lékařů. K selhání ledvin může dojít i při pobytu v nemocnici vlivem zhoršování původního stavu pacienta.

Diskuse

Akutní selhání ledvin

Napište prosím svoji zkušenost s: zástava močení

 Váš příspěvek
 

Nemoci s tímto příznakem: