Tvarově atypické červené krvinky

Další názvy: tvarově atypické erytrocyty, sférocyty

Co to znamená?

Tvorba červených krvinek a obecně i všech ostatních krevních elementů (hematopoéza) je velmi složitý a komplikovaný proces, který se skládá z řady kroků, kterými musí krvinka projít, než je z kostní dřeně „vypuštěna“ jako „práceschopná“. Bohužel v takto komplikovaném procesu dojde mnohdy k řadě odchylek, ale zdravý organismus si s nimi dokáže poradit a „nevhodnou“ krvinku, která v některém bodu vývoje získala chybu, do oběhu nepustí.

Pokud ale jsou tyto chyby ve velkém počtu, už organismus nedokáže třídit krvinky na „dobré“ a „špatné“ a ty, které obsahují nějakou chybu, se dostanou do krevního oběhu, mnohdy ve velkém počtu.

Normální červená krvinka má odborně řečeno bikonkávní tvar – to znamená tvar zhruba jako piškot, kterému někdo prstem promáčkl uprostřed dolíček – z obou stran. Takový tvar je pro krvinku výhodný, protože zvětšuje její povrch a tím lze navázat na krvinku větší množství molekul kyslíku, než by se dalo navázat na kouli o stejném poloměru. Tvar erytrocytu je z toho důvodu velmi přísně hlídán a kódován v průběhu vývoje krvinky. Existují ale onemocnění, během niž dojde ke změně tohoto šifrovacího mechanismu a krvinky nabývájí různých tvarů – srpkovité, kulaté či jinak deformované, případně jsou přítomny změny ve velikosti – pokud jsou krvinky velké mluvíme o makrocytární anémii, pokud menší, než je norma o mikrocytární anémii.

Obraz anémie vzniká z důvodu nedostatku funkčního hemoglobinu – viz. příznak anémie.

Mezi nejdůležitější a v podstatě nejčastější onemocnění tohoto typu jsou srpkovitá anémie a thalasémie. V obou dvou případech dochází k deformaci (změně tvaru) normálního hemoglobinového řetězce. Hemoglobin je krevní barvivo, které se skládá ze 4 molekul bílkoviny (tzv.globinů) a z molekuly hemu (železnaté sloučeniny). Hemoglobin má několik typů své sloučeniny, přičemž v krvinkách zdravého dospělého jedince se vyskytují hemoglobinové řetězce alfa a beta. V případě srpkovité anémie vzniká mutace v řetězci beta, která dává vznik hemoglobinu S. Takto postižené červené krvinky mění svůj tvar z bikonkávního na srpkovitý. U thalasémie dochází buď k tomu, že řetězec beta není vůbec vytvořen, u jiných typů thalasémií je řetězec beta nahrazen jinými typy řetězců. Toto vše má za následek nefunkční červené krvinky, tvarově a velikostně atypické (záleží na typu thalasémie), které se mohou hromadit v malých cévách nebo ve slezině.

Odtud pramení příznaky jako zvětšená slezina nebo výrazně postižená krvetvorba.

Co dělat?

Pokud je vám diagnostikována srpkovitá anémie nebo thalasémie, jedná se o závažná onemocnění, která je třeba pravidelně kontrolovat a léčit hematologem. Co pro sebe můžete udělat sami je prevence podchlazení, včasná léčba infektů a preventivní imunizace – tzn. užívání vitamínů a přípravků vedoucích k zesílení imunity. Lékařské terapie mohou spočívat například v transfúzích krevní masy. Pokud máte krvinky tvarově atypické krátkou dobu, je třeba se nechat po určitém čase zkontrolovat, zda-li se krevní obraz upravil či je nutné začít s léčbou.

Napište prosím svoji zkušenost s: tvarově atypické červené krvinky

 Váš příspěvek
 

Nemoci s tímto příznakem: