Porucha koordinace pohybů vzniká především postižením jejích řídících center – mozečku a bazálních ganglií a jindy také postižením nervů při poranění míchy. Bez těchto struktur by byly naše pohyby nepřesné, přemrštěné nebo naopak nedostatečné, někdy i bezcílné, čímž se právě vyznačuje porucha koordinace. Koordinace také znamená souhru různých pohybů při zapojení více svalových skupin – např. když běžíme, dochází k natahování předních svalů stehna a ke stahování jeho zadních svalů a zároveň k zapojení rukou nebo když hrajeme na hudební nástroj (jedna ruka mačká struny, druhá vybrnkává).
Bazální ganglia jsou součástí mozku a jejich hlavních funkcí je tlumení svalového tonu, zabezpečení již naučených pohybů (např. řazení páky při jízdě autem) a koordinace volních pohybů. V závislosti na porušení různých systémů bazálních ganglií dochází buď ke zvýšené ztuhlosti svalů s minimalizací pohybů, nebo naopak ke zvýšenému uvolnění svalů a vykonávání neúčelných nadměrných pohybů. V prvním případě se jedná např. o Parkinsonovu chorobu nebo Parkinsonův syndrom, kdy člověk těžko zahajuje pohyby a ty mají zpomalený průběh a snížený rozsah, souhyby končetin při chůzi chybí, na rukou je patrný charakteristický třes (tremor), tvář člověka s „parkinsonem“ nejeví znánky mimiky. Ve druhém případě jde např. o choreu – člověk je neklidný, stále se hýbe, může mít tiky a vytvářet různé grimasy. Chorea je podmíněna buď závažnou dědičnou vadou (která se však projeví až v dospělosti) – Huntingtonova choroba, nebo bývá chorea ve stáří a při revmatické horečce u dětí.
Parkinsonovou chorobou trpí především starší lidé, nemoc se dá alespoň z počátku dobře zvládat léky, které předepíše lékař (neurolog). Léčba Huntingtonovy chorey je obtížnější, protože k progresi dochází ještě v poměrně mladém (středním) věku.
Mozeček může být narušen při úrazech, cévních mozkových příhodách (iktech), při otravách, infekcích, roztroušené skleróze a dalších poruchách (někdy i přechodně – např. „otrava“ mozečku alkoholem při opilosti). Funkci mozečku si můžeme sami vyzkoušet, když předpažíme a při zavřených očích otáčíme souběžně ruce dlaněmi nahoru/dolu, osoba, která nás při tom sleduje, nám pak řekne, zda se ruce otáčely synchronně. V případě, že ne, může jít o některé z uvedených onemocnění mozečku. Léčba závisí na konkrétní příčině a patří do rukou lékařů (opět neurologů).
Při částečném poškození míchy může dojít k podobným příznakům, které tu byly uvedeny. Navíc však pacient nevnímá polohu svých částí těla – např. při zavřených očích neví, ve které poloze má horní končetiny a zda má pokrčené prsty na ruce.
Zobrazit nemoci, které může špatná koordinace pohybů provázet