Poruchy paměti

Další názvy: amnézie, retrográdní amnézie, anterográdní amnézie, výpadek paměti, ztráta paměti

Poruše paměti se odborně říká amnézie. Často vznikne v souvislosti se ztrátou vědomí vyvolanou úrazem, otravou nebo onemocněním mozku (např. epileptickým záchvatem). Jindy se jedná o dlouhodobější proces podmíněný postupným rozvratem intelektuální kapacity a vznikem demence, u níž je kromě paměti (ta však většinou dominuje) možné narušení i jiných kognitivních funkcí – čtení, psaní, učení a dalších dovedností, také myšlení, vnímání okolního světa a podle toho i chování (viz. příznak „demence“).

Někdy je paměť u demence dokonce ušetřena na úkor např. schopnosti počítání nebo abstraktního myšlení.

Poruchy paměti vznikají také účinkem drog, léků a poruchami látkové přeměny. Chronický alkoholismus může být spojený s nedostatkem vitaminů skupiny B (zejména B1) a vzniká tzv. Korsakovova psychóza s amnézií a konfabulací (lidé výpadky paměti vyplňují smyšlenými ději).

Ztráta paměti může být částečná nebo úplná. Můžeme ji dělit i podle časového úseku na anterográdní, poruchu uchování nových skutečností, a na retrográdní, poruchu vybavení starších skutečností a událostí, které byly zapamatovány před začátkem postižení. Příkladem retrográdní amnézie je již zmíněná alkoholová Korsakovova psychóza. Po úrazech mozku naopak bývá pravidlem anterográdní amnézie, kdy si člověk nepamatuje, jak úraz vznikl a co se dělo krátce po něm, bývá zmatený, naopak si vybavuje události před úrazem, před týdnem, měsícem atd. Při rozsáhlejších úrazech může však být porušena paměť obojí. Rozlišuje se ještě paměť krátkodobá a dlouhodobá, ta bývá vůči chorobným procesům mozku odolnější.

Amnézie může být vyvolána i cévní mozkovou příhodou, stresovou situací („okno“), nebo je projevem deprese zejména u starších a nemocných lidí. Mladší lidé se sklonem k hysterii také mohou mít výpadky paměti.

Poruchy paměti můžou zahrnovat třeba jen selektivní informace – např. člověk popírá, že je ženatý na rozdíl od skutečnosti, nebo jsou globální, tj. zahrnují všechny události života.

Paměťové schopnosti zlepšují některé léky (donepezil, rivastigmin, galantamin, piracetam, pyritinol, meclofenoxát, extrakty z ginkgo biloba a další léky), z nichž některé jsou vázané na předpis a jiné i volně prodejné. Pomoci může v určitých případech i psychoterapie.

Diskuze o poruchách paměti

Napište prosím svoji zkušenost s: poruchy paměti

 Váš příspěvek