Obrna

Další názvy: paréza, ochrnutí

Obrně se odborně říká paréza, jedná se o lehčí až těžší postižení hybnosti dolních nebo horních končetin (paraparéza), poloviny těla (hemiparéza) nebo někdy i celého těla (kvadruparéza). Těžkému postižení hybnosti se říká česky ochrnutí, odborně plegie.

Obrny mohou být spastické nebo chabé, o nich se více dočtete v příznaku „poruchy chůze“. Existují i izolované obrny některých nervů, např. obrna lícního nervu v obličeji (tzv. Bellova paréza), kdy má pacient oslabené mimické svalstvo na celé jedné polovině obličeje. Tato obrna bývá zapříčiněna např. příušnicemi, boreliózou, úrazem, útlakem kvůli nádoru v příslušné oblasti nervu, pásovým oparem v této lokalizaci a oboustranně tzv. syndromem Guillain-Barré). Někdy se příčinu parézy lícního nervu nepodaří zjistit.

Při jiném typu poškození této inervace má pacient pouze pokleslý koutek na jedné straně (mimické pohyby očí jsou zachovány), dochází k němu často při cévních mozkových příhodách (iktech).

Obrny horních končetin jsou typické pro následky po klíšťové encefalitidě, proti níž je možné se nechat preventivně naočkovat. Dále mohou být důsledkem úrazů horního ramenního pletence (např. typické nehody motorkářů), pokud se jedná o přerušení nervů, je někdy možné tyto nervy chirurgicky znovu zrekonstruovat.

Nervy mají také do určité míry zachovalou regenerační schopnost. Mícha a mozek však regenerace nejsou schopny.

Některé obrny jsou jen přechodného rázu a po nějaké době odezní, důležitá je rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta. Bohužel někdy je to to jediné, co můžeme udělat pro člověka s obrnami trvalými. Velmi nebezpečné jsou obrny (nebo spíš ochrnutí), které začínají dolními končetinami a postupně pokračují směrem nahoru, protože mohou nevratně zasáhnout i polykání, mluvení a končit obrnou dýchacích svalů.

Diskuze o obrně

Napište prosím svoji zkušenost s: obrna

 Váš příspěvek