Hluchota

Další názvy: surditas

Poruchy sluchu mohou být vrozené (ještě před rozvojem řeči) nebo mohou vzniknout v průběhu života (ohluchnutí) vlivem úrazů, zánětů a nádorů v oblasti ucha, některých léků (antibiotik a cytostatik) nebo vlivem přetížení sluchového aparátu např. při déletrvajícím hlučném pracovním prostředí bez ochranných pomůcek nebo při výbuchu, kdy může dojít k prasknutí bubínku (vlivem tlakových změn).

Porucha sluchu může být jen částečná – tzv. nedoslýchavost (nahluchlost) často vídaná i starších lidí, kterou lze kompenzovat určitými pomůckami – sluchadly, nebo úplná a v tomto případě mluvíme o hluchotě, kdy sluchadla většinou nepomáhají.

vrozenou hluchotou se dítě narodí v důsledku genetické vady nebo některého onemocnění matky (např. zarděnky, spalničky, metabolické poruchy), která jej prodělala v časných měsících těhotenství. Proto je nutné dbát na prevenci – očkování proti zarděnkám (pokud má žena málo protilátek nebo nebyla v dětství očkována a zarděnky nikdy neprodělala, je vhodné se v případě plánovaného těhotenství nechat oočkovat ještě před početím, v době těhotenství již nelze proti zarděnkám očkovat), spalničkám a absolvovat předepsaná vyšetření těhotných žen (screening a prenatální diagnostika).

Děti mohou utrpět vadu sluchu také během těžkého porodu, úrazu hlavy nebo zánětu mozkových blan. Vada vzniklá před rozvojem řeči má vždy horší následky, než vada vniklá později či v dospělosti, takže je třeba zvýšené opatrnosti a péče. Nepodceňujte ani v dětství tak časté záněty středního ucha!

Vady sluchu lze rozdělit podle místa svého vzniku na převodní a percepční. Příčina převodních vad je lokalizována ve vnějším nebo častěji ve středním uchu (bubínek, převodní kůstky), kdy je narušen převod zvukových vibrací do hlemýždě. Pacient obvykle slyší méně, ale řeči rozumí. Tyto vady lze většinou velmi dobře kompenzovat zesílením zvuku pomocí moderních elektronických sluchadel. Nikdy se tedy nejedná o kompletní hluchotu, ale lehkou nebo středně intenzivní nedoslýchavost.

Percepční vady spočívají v poškození vnitřního ucha nebo vyšších etáží sluchové dráhy a je tedy narušeno vnímání zvuku. Pacient slyší hodně, ale zvukům nerozumí. Tato porucha je mnohem závažnější (středně těžká nedoslýchavost až úplná hluchota) a nedá se kompenzovat zesílením zvuku (např. kdybychom na nemocného mluvili hlasitěji). Někdy se uvedené mechanismy kombinují a vady jsou smíšené.

Léčba

Hluchotu je možné pokusit se léčit rehabilitací ve specializovaných centrech. U dětí i dospělých je v některých případech možné voperovat kochleární implantát.

Předpokladem léčby je zachovalý funkční sluchový nerv, průchodný hlemýžď a v pořádku musí být i celá sluchová dráha s mozkovými centry pro zpracování sluchového vjemu.

Diskuze o hluchotě

Napište prosím svoji zkušenost s: hluchota

 Váš příspěvek
 

Nemoci s tímto příznakem: