Časté infekce

Časté infekce (záněty) jsou vždy projevem snížené imunity. Setkáváme se s nimi často v dětském věku, protože ještě není úplně zralý imunitní systém a děti se setkávají s většinou bakterií a virů poprvé. Když si pak proti nim vytvoří protilátky, nemusí už nemoc vícekrát dostat (jako je tomu např. u planých neštovic). Častá jsou u dětí průjmová onemocnění, kdy je třeba dávat pozor hlavně na příjem tekutin, aby nebyl malý organismus dehydratovaný.

V dospělosti jsou již infekce méně časté (chřipka nebo angína jednou do roka apod.). Staří lidé už mají imunitní systém oslabenější, infekční nemoci jsou u nich proto závažnější, nemusí být ale časté, pokud je pacient jinak zdráv.

Infekce u starých lidí

Starší pacienti však mívají různé přidružené choroby – potíže se srdcem, cukrovku, nemocné ledviny, neudrží moč, nebo mají nějaké nádorové onemocnění, proto se u nich také vyskytují infekce spíše častěji, mohou mít nenápadný průběh (čím horší stav imunity, tím méně výrazné jsou příznaky, a o to závažnější je situace – zánět může být přehlédnut a neléčen!) třeba jen s mírnými teplotami namísto horeček u zápalu plic apod.

Pro staré lidi jsou infekce díky snížené imunitě a celkově horšímu zdravotnímu stavu často ohrožující. Nejčastějšími záněty jsou u nich pneumonie (zápaly plic), chřipka a infekce močového traktu.

Očkování proti chřipce je doporučováno zejména u starých lidí. Chřipka se totiž může zkomplikovat těžkým zápalem plic.

Infekce u diabetiků

Častými záněty trpí také diabetici (cukrovkáři). Jedná se opět především o onemocnění dýchacího a močového traktu. Močová infekce nebo infekce zevních rodidel vzniká snadněji vlivem cukru v moči, který je vhodným prostředím pro pomnožení bakterií. Časté jsou kožní a slizniční záněty – kandidové infekce v ústech, mykózy mezi prsty, pásový opar, erysipel (růže) a infekce měkkých tkání související se vznikem tzv. diabetické nohy. Důležitá je tedy péče o nohy – o jejich cévní zásobení podporované pohybem a různými krémy a gely. Onemocnění mívají u diabetiků vleklejší průběh a mohou být provázeny zhoršením cukrovky samotné.

Podstatná pro léčbu je tedy nejen léčba dané infekce, ale i stabilizace hladiny cukru v krvi vyžadující úpravu dávkování insulinu apod. Vždy je nutné poradit se o tom s lékařem, některé stavy dokonce vyžadují hospitalizaci!

Infekce při poruchách imunity

Pacienti s jakoukoliv poruchou imunity mají častější infekce. Jsou to nemocní s rakovinou, zejména pak s rakovinou krve – leukémií, kde nádorové buňky vycházejí právě z buněk imunitního systému, tedy z bílých krvinek. Těchto buněk je hodně, více než u zdravého člověka, ale jsou to nefunkční (nemocné) buňky, které utlačují zdravé buňky, jichž ubývá na minimum. V takové stavu, říká se mu neutropenie, se člověk zánětům často neubrání. Jsou nutné velké dávky všemožných vzácných antibiotik a dlouhodobý pobyt v nemocnici. Pacient má přitom třeba jen vysokou horečku, a přesto se jedná o velice vážný chorobný stav, protože hrozí například sepse se selháním mnoha orgánů. Neutropenii mohou mít i lidé po transplantacích orgánů (cca 1. měsíc), kdy dostávají silné dávky imunosupresivních léků (léků potlačujících imunitní systém, aby se zpočátku nevzbouřil proti přijatému, ale cizímu orgánu), zejména jsou ohroženi pacienti po transplantaci kostní dřeně (opět tedy často lidé s leukémií).

Rakovina krve se léčí také velmi agresivními cytostatiky (chemoterapie), pak dochází k vymýcení nejen nemocných leukemických buněk, ale i zbývajících buněk zdravých. Proto se dnes praktikuje sběr zdravých bílých krvinek před uskutečněním transplantace, aby se po ní mohly buňky pacientovi zase vrátit a nebyl tolik ohrožen neutropenií a infekcemi. Lidé po transplantacích leží v nemocnici ve speciálních stanech, které jsou kolem lůžka zkonstruovány ze speciálního průhledného materiálu tak, aby neproklouzly k pacientovi sebemenší mikroorganismy. Ty jsou totiž běžně v jakémkoliv prostředí, i v nemocnici, ale člověku se zachovalými schopnostmi imunitního systému v této koncentraci neublíží, člověku po transplantaci ano.

Porucha protilátkové imunity

Pacienti s vrozenou poruchou protilátkové imunity (neschopnost tvořit protilátky) nebo získanou během života (chronická lymfatická leukémie, myelom, lymfomy, záněty ledvin s nefrotickým syndromem, kdy unikají z těla močí ve zvýšené míře proteiny – protilátky jsou totiž proteiny – stejně tak je tomu u popálenin) trpí často infekcemi, které způsobují určité bakterie (protilátky se totiž uplatňují hlavně u bakteriálních infekcí, u virových dominuje spíše jiný druh imunity). Jsou to různé infekce respiračního systému, a tedy záněty vedlejších nosních dutin, středního ucha, pneumokokové zápaly plic, dále infekce trávicího ústrojí („střevní chřipky“ s průjmy a zvracení), infekce močových cest, kožní infekce a záněty mozkových blan.

Porucha buněčné imunity

Pacienti s poruchou buněčné imunity (postižení T-lymfocytů, tj. určitého druhu bílých krvinek) jsou ohroženi hlavně častými virovými,** plísňovými** a parazitárními nemocemi. Patří mezi ně již zmínění pacienti po transplantacích orgánů, léčení imunosupresivními léky (tyto léky užívají i lidé s různými autoimunitními nemocemi jako je lupus, některé záněty štítné žlázy a jater, některá revmatická onemocnění aj.), Hodgkinova choroba, ale především infekce HIV, která se v pokročilejší fázi (u léčených pacientů až například 10-15 let po infekci) projevuje častými infekcemi všech možných orgánů – dutiny ústní (moučnivka, opary…), plic (zápaly plic, tuberkulóza), trávicího traktu (těžké záněty jícnu s střev), mozku a dalších orgánů i celého těla (kvasinky, sepse).

Infekce u alergiků

V poslední řadě bych jmenovala pacienty s alergiemi, kteří reagují ve zvýšené míře na různé alergenní podněty, a kuřáky, kteří prodělávají častěji bronchitidy, protože mají chronické onemocnění průdušek. I lidé, co jim byly trhány v dětství madle, trpí také častěji záněty dolních cest dýchacích. Na druhou stranu, pokud trpíte častěji angínami (více než tři angíny do roka), je vhodné poradit se s lékařem o odstranění mandlí.

Léčba infekcí

Léčba závisí na dané infekci a původním základním onemocnění, které častější infekce podněcuje (nádor, imunosupresiva atd. viz výše). Podstatné je tedy nejen léčit určitý zánět, ale upravit i stav imunity. To je v rukách lékařů, aby zvolili ten nejlepší postup.

Pokud jste si všimli, že v průběhu roku marodíte častěji než dřív, určitě navštivte svého lékaře nebo imunologa! Může se tím odhalit nějaké závažnější onemocnění, o kterém jste doposud nevěděli, a které se musí léčit, nebo máte zkrátka jen trochu oslabenou imunitu a častěji jste nachlazení bez nějakého většího významu.

Infekce vás mohou zatěžovat pracovní neschopností a zvýšenou únavou. Existuje plno léků na posilnění imunity, kromě toho je dobré jíst hodně ovoce a zeleniny, i vitamíny mají totiž pochopitelně vliv na vaši obranyschopnost.

Diskuze o častých infekcích

Napište prosím svoji zkušenost s: časté infekce

 Váš příspěvek
 
aleksandra  27.02.12 22:12

Dobrý den,
naštěstí žádný závažný problém nemám. V posledních dvou letech jsem měla oslabenou imunitu a byla jsem často nemocná ( nechlazení, chřipka, angína). Podstoupila jsem různá vyšetření, aby vyloučili možnost závažnější choroby a nakonec mi doporučili wobenzym. Teď už jsem relativně dobrá. Snažím se cvičit a jezdit na čerstvý vzduch. Zní to jako naučená fráze, ale je to tak.

Vložit nový komentář