Další názvy: bolest parotidy
Bolest příušní žlázy je nejčastěji spojena se zánětem této slinné žlázy. Zánět může být virového, bakteriálního nebo i neinfekčního původu.
Žláza (tzv. arminat) bývá oteklá, zarudlá, bolestivá na dotek nebo i spontánně a při výraznějším otoku a bolestivosti může způsobovat potíže při polykání.
Virový zánět
Virový zánět je známý pod názvem příušnice. Je to akutní onemocnění starších dětí, se kterým se však dnes už nesetkáváme tak často, protože bylo zavedeno povinné očkování. Příušnice se vyznačují výrazným těstovitým a bolestivým zduřením buď na jedné straně tváře, nebo později většinou i na straně druhé. Nemocný může mít díky otoku mírně odstáté uši. Horečky bývají asi v 70% případů. Všechny příznaky odezní samovolně zhruba do 10 dnů, toto onemocnění nelze léčit antibiotiky, je možné pouze tlumit bolesti analgetiky a protizánětlivými léky, jakými jsou např. paracetamol (Paralen), aspirin (Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin), ibuprofen (Ibalgin, Nurofen). Někdy se může nemoc zkomplikovat, když virus napadne i jiné žlázy (např. vaječníky, varlata, slinivku břišní) nebo některé nervy (např. postižení sluchového nervu). Proto by nemoc měla probíhat pod kontrolou lékaře.
Bakteriální zánět
Bakteriální zánět příušní žlázy se od příušnic liší hnisáním postižené žlázy a léčbou antibiotiky. Tento zánět může být způsoben dehydratací, nedostatečnou tvorbou slin, cukrovkou, onemocněními ledvin, špatnou hygienou dutiny ústní a rozšířením zánětu z blízkého okolí (záněty hltanu, angíny apod.).
Kromě podávání antibiotik je důležitý zvýšený příjem tekutin, důsledná hygiena dutiny ústní, podpůrně působí také vit. C a fotonová šťáva.
Chronické záněty příušní žlázy
Záněty příušní žlázy mohou probíhat i chronicky – se střídáním období bez obtíží a znovuobjevením zduření většinou jedné žlázy. Chronické záněty mohou vznikat na podkladě kouření cigaret, vrozených vad a jakéhokoliv**ucpání* vývodu žlázy. Bývají také často u dětí, kdy po pubertě většinou vymizí. Pacienti mají sníženou produkci slin a sliny jsou viskóznějšího charakteru.
Léčebně se v době akutního stádia podávají antibiotika, vhodné je žlázu jemně masírovat a dodržovat ústní hygienu (bakterie se totiž dostávají do žlázy z úst).
Ostatní bolesti
Bolestivost žlázy na podkladě jiných procesů může být např. u Sjögrenova syndromu (výrazně narušená tvorba slin, sucho v ústech, řadí se mezi revmatická onemocnění) nebo u tzv. sialolitiázy (sialo=sliny, litiáza=tvorba kamínků), která je charakteristická tvorbou drobných kamínků související s pozměněným složením sliny, kamínky pak ucpávají vývody žlázy. Bolest nastává v takovém případě hlavně při jídle a po něm, kdy se normálně zvyšuje produkce slin, stejně tak tomu může být i psychickou stimulací. Zaklínění žlázy kamínkem mnohdy vyžaduje drobný chirurgický výkon.
Zobrazit nemoci, které může bolest příušní žlázy provázet