Bolesti končetin mohou být původu kostního (nádorová onemocnění), kloubního (např. revmatoidní artritida, artróza), svalového (např. „namožení“ svalů po fyzické zátěži), cévního a nervového. Nejčastěji jsou postiženy dolní končetiny.
Vznik bolestí končetin
Cévní onemocnění končetin jsou způsobena většinou aterosklerózou tepen (tzv. ischemická choroba dolních končetin), kdy se tepny „ucpávají“ tukovými pláty vlivem kouření, vysokého krevního tlaku, tučné a solené stravy, cukrovky a dalších faktorů. Dolní končetiny jsou tak hůře vyživovány a nezvládají vyšší nebo v pokročilých stádiích i normální fyzickou aktivitu. Jedná se vlastně o obdobu srdeční anginy pectoris.
Bolesti se v takovém případě nazývají klaudikace a jsou lokalizovány často v lýtku jedné končetiny, až později na obou dvou. Mohou být také v hýždích nebo ve stehnu. Začínají již při námaze (nikoliv po ní) a odezní do 5-ti minut po jejím ukončení. Jedná se o svíravou až křečovitou bolest. V pokročilejších fázích chronické nemoci se začíná bolest objevovat i v klidu (po předchozích klaudikacích, nebo si člověk klaudikací nevšímal), trpí i zásobení kůže a mohou se na ní tvořit vředy a zanášet infekce.
Pro stadium nemoci je rozhodující vzdálenost, kterou člověk bez větších bolestí ujde (nad 200 metrů jsou to počáteční stádia) a vzhled kůže na postižené končetině.
Pacienti mají často aterosklerózu i jiných tepen (v srdci, v mozku, v ledvinách…), což může zhoršovat celkový stav.
Léčba
Pro léčbu a prevenci ischemické choroby dolních končetin je nejdůležitější vyvarovat se rizikových faktorů! Klaudikace se tlumí pohybem – cvičením i chůzí, které by měly být hlavně pravidelné, nikoliv jednorázově intenzivní. Ve stádiích klidové bolesti již je situace vážná, musí se předcházet průniku infekce do kůže ošetřováním drobných poranění, případně podávat i antibiotika. Preventivně pacienti berou aspirin, který má protizánětlivý účinek, ale zároveň i účinek proti srážení krve – hrozí totiž trombóza končetin z aterosklerotického plátu a tím úplné zamezení výživy končetiny. Pokud by k ní přeci jen došlo, lékaři se v nemocnici pokusí o její odstranění rozpouštěním trombu a zavedením stentu. Z léků jsou na tuto chorobu dále vhodná léčiva „roztahující“ cévy, např. agapurin nebo tzv. prostaglandiny (např. Alprostan) zvyšující tak průtok cévou. Nevýhodou prostaglandinů je jejich cena. Na bolest vyzkoušejte také různá analgetika – již zmíněný aspirin, paracetamol, ibuprofen apod.
K tepennému uzávěru může dojít také vlivem embolie např. trombem ze srdce při fibrilaci síní (srdeční arytmie). Bolest končetiny je v tomto případě náhlá, prudká, kůže je studená, namodralá a není hmatný puls na velkých končetinových tepnách. Tíže stavu záleží kromě jiného na lokalizaci uzávěru tepny embolem (čím níže směrem k noze, tím lépe).
Léčebně se pacientovi ihned podají obvyklá analgetika, heparin, ošetří se kůže, aby se do ní nedostala infekce a je dobré, aby měl pacient končetiny svěšené. V nemocnici se lékaři pokoušejí o rozpouštění trombu/embolu, tak, jak to bylo popsáno výše.
Další příčiny bolestí dolních končetin
Existují ještě další onemocnění tepen končetin např. Bergerova nemoc. Také choroby žilního systému se mohou projevit bolestí v končetinách – chronická žilní nedostatečnost a flebotrombóza, která člověka ohrožuje na životě plicní embolií! Více o ní najdete v příznaku „tvorba krevních sraženin“.
Nervového původu může být bolest při neuropatiích (např. při komplikované cukrovce) nebo kořenovém dráždění, způsobeném nejčastěji útlakem míchy (resp. nervového kořenu z ní vystupujícího) vyhřezlou ploténkou. Tehdy bolest jakoby vystřeluje až do nohy nebo ruky podél příslušného nervu. Nervové bolesti jsou často velmi nepříjemné pro zvláštní pocity brnění a mravenčení. Léčí se obtížně, většinou se jen zamezuje progresi do horšího stádia, kdy by mohla být narušena i hybnost končetiny. Důležitá je rehabilitace, cvičení konkrétních cviků i doma, při bolestech se předepisují analgetika. V nejtěžších případech lze zasáhnout operativně, ale i přesto není úspěch zcela zaručen.
Zvláštní nemocí je tzv. syndrom karpálního tunelu. Jedná se o útlak nervu v dlaňové oblasti zápěstí při dlouhodobém zatěžování rukou silou nebo vibracemi (při práci s motorovou pilou apod.). Pacienti mají pocity brnění, často se s nimi v noci budí. Úlevu většinou přináší operační řešení.
Bolesti svalů končetin bývají v důsledky fyzické námahy, kdy sval pracuje na tzv. kyslíkový dluh a nahromadí se v něm větší množství laktátu. Tyto bolesti zpravidla do druhého dne nebo několika dní odezní. Nemoci svalů nemusí mohou, ale nemusí být vázány na předchozí zátěž (a zpravidla nejde o žádné velké fyzické výkony – např. chůze do schodů, nastoupení do dopravního prostředku a další běžné činnosti), neprojevují se však bolestí jako takovou, nýbrž svalovou slabostí (viz. příznak „svalová slabost). Bolestivost svalů může doprovázet některé i jiné nemoci – např. chřipku (tam se pojí i s bolestmi kloubů) a nemoci štítné žlázy (se sníženou funkcí). Zvláštním psychicky podmíněným onemocněním svalů je tzv. fibromyalgie – onemocnění převážně žen ve středním a vyšším věku, které pociťují bolest v určitých bodech na těle (nejvíce na zádech a šíji, ale mohou být právě i na končetinách – v oblasti kolene nebo lokte), trápí je každodenní ranní a večerní únava, ztuhlost svalů, bolesti hlavy a další příznaky. Léčba této nemoci zahrnuje psychoterapii, relaxační techniky, pohybový program pod vedením fyzioterapeuta a z léků se podávají antidepresiva, analgetika a lokální protizánětlivé přípravky.
O bolestech kostí končetin se více dočtete v příznaku „bolest kostí“. Klouby mohou trápit pacienty z mnoha důvodů. Zánětlivými procesy v kloubech jsou např. revmatoidní artritida (postihuje více drobných kloubů, bolest je spontánní nebo se zvyšuje pohybem a dotekem, léčí se protizánětlivými léky, imunosupresivy, biologickými preparáty, cvičením ve stabilních fázích a naopak klidem v době akutnějšího stadia nemoci, fyzikální léčbou a dalšími prostředky), infekční artritida (postihuje většinou jen jeden kloub – nejčastěji koleno – a ten je silně zarudlý a oteklý, léčí se antibiotiky za hospitalizace) a lymeská borrelióza (postižen je většinou jeden kloub – koleno – a to střídavě s obdobími bez bolesti a zánětu, léčí se antibiotiky).
Mezi nezánětlivá onemocnění kloubů patří především artróza vznikající hlavně s věkem (ale i např. u sportovců) díky přetěžování kolen a kyčlí. Artróza se nejdříve řeší tzv. chondroprotektivy (léky podporujícími chrupavku) a analgetiky, až později dospěje do stádia, kdy je nutná operace s implantací náhrady kolenního či kyčelního kloubu. Dnes už jsou implantáty vyráběny z moderních odolných materiálů a umožňují tak člověku návrat ztracené funkce kloubu.
Bolesti kloubů
Bolesti kloubů lze zvláště u zánětlivých procesů, při poúrazových bolestech, artróze a jiných revmatických chorobách s výhodou tlumit analgetiky a protizánětlivými léky ve formě krémů, mastí, gelů apod., takže nezatěžují celkový organismus. K těmto lokálním léčivům patří např. etofenamát (Traumon), indometacin (Indobene, Elmetacin), ibuprofen (Ibalgin gel, armi gel či krém), diclofenac (Voltaren), ketoprofen (Fastum gel) a další.
Zobrazit nemoci, které může bolest končetin provázet