Další názvy: cefalea, cefalgie
Bolest hlavy má občas každý, málo se ovšem ví, že existuje mnoho druhů bolesti hlavy. Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární, které se vyskytují bez souvislosti s jiným onemocněním, a na sekundární bolesti hlavy, které jsou příznakem nějakého onemocnění, např. bolest hlavy po úrazu, při chřipce, či při zánětu vedlejších dutin nosních. Primární bolest hlavy je daleko častější a řadí se k ní bolest tenzní, migrenózní a Hortonův syndrom.
Tenzní bolest hlavy je nejčastější typ bolesti. Je pociťována oboustranně a difúzně po celé hlavě, výjimečně může být lokalizovaná v čele či v týlu. Nástup bolesti bývá postupný, bolest je tupá, trvalá, jen lehce kolísající v intenzitě, a trvá minuty až dny. Často je popisována jako pocit tlaku, pocit svíravého pásku okolo hlavy či jako by měla hlava explodovat.
Tenzní bolest hlavy se nezhoršuje při fyzické aktivitě. Jen výjimečně může být postižený také v malé míře citlivý na světlo či hluk a mít pocit na zvracení, pak se bolest podobá migréně. Tento typ bolesti často vzniká působením stresu či konfliktů, pomůžou proti ní běžná analgetika, jako je paracetamol, a klid.
Analgetika by se ovšem neměla užívat příliš často, nadužívání analgetik může samo o sobě také vyvolávat bolest hlavy, navíc si lze na analgetika vypěstovat závislost a mohou vyvolat vedlejší účinky. Proto pokud bolest setrvává, anebo se často vrací, navštivte lékaře, který může odhalit, zda se nejedná o sekundární bolest hlavy (nalezne příčinu v nějakém onemocnění).
Pokud se jedná o chronickou bolest primární, musí být léčba individuální a spočívá v kombinaci medikamentózní, fyziologické a psychologické terapie (mohou pomoci některá relaxační cvičení apod.)
Migrenózní bolest hlavy vzniká jiným mechanismem než běžná tenzní bolest. Častěji jsou jí postiženy ženy a svou roli zde hraje dědičnost. Mechanismus vzniku migrény není ještě do detailů objasněn, ví se ale, že při záchvatu migrény jsou změny prokrvení mozkových obalů a změny v koncentraci nervových mediátorů, což vede k místním otokům a dráždění nervových zakončení.
Záchvat migrény může být předcházen tzv. aurou a je charakterizován ostrou, pulzující bolestí poloviny hlavy, vzácněji i oboustranně. Bolest se zhoršuje při fyzické aktivitě, nemocný je citlivý na světlo, zvuk, zápachy, je mu špatně od žaludku a často i zvrací. Proti migréně pomůže klid na lůžku, úlevu mohou poskytnout běžná analgetika, existují ale i léky specifické proti migréně (např. tzv. triptany), které jsou jen na lékařský předpis.
Hortonův syndrom, anglicky „cluster headache“, je dalším typem primární bolesti hlavy. Tento typ bolesti se vyskytuje téměř výhradně u mužů, nejčastěji ve středním věku. Bolest je lokalizována na jedné polovině hlavy v oblasti oka, očnice a spánků, je provázena zduřením nosní sliznice, slzením a otokem víčka. Probíhá v záchvatech trvajících 15 minut až několik hodin a typické je pro ni nakupení záchvatů v určitém období (většinou v několika týdnech) kdy se opakují několikrát denně, poté bolest zmizí i na několik let. V léčbě se používají některé léky proti migréně, inhalace kyslíku, kortikoidy.
Sekundární bolest hlavy je taková bolest, která je vyvolána nějakým jiným onemocněním a měli bychom na ni myslet, pokud je bolest dlouhodobá, často se vrací, nebo naopak akutní bolest, která je něčím atypická či provázená jinými příznaky.
Bezodkladně bychom měli zavolat lékaře, pokud je bolest hlavy spojená s poruchami vědomí, se ztrátou hybnosti či citlivosti těla, nebo pokud jde o úraz hlavy. Nebezpečný může být také zánět mozkových blan, který se projevuje horečkou, silnou bolestí hlavy, citlovostí na světlo, ztuhlostí šíje.
Zobrazit nemoci, které může bolest hlavy provázet
