Další názvy: smyslový vjem
Aura znamená latinsky „vánek“ a v lékařské terminologii také „předzvěst záchvatu“, asi jako vánek, který oznamuje brzký příchod bouře.
Aura je stav často předcházející epileptickému či migrenóznímu záchvatu. Jsou to smyslové vjemy, které nemají reálný základ, nýbrž vznikají přímo v nervové soustavě nemocného.
V případě epilepsie je aura již úvodní fází záchvatu, jde o lokalizovanou epileptickou aktivitu nervových buněk té části mozku, která zpracovává smyslové vjemy. Nejvíce typická je čichová aura – postižený cítí před záchvatem intenzivní a nepříjemný zápach, podobně může mít auru chuťovou, sluchovou (pískání v uších), zrakovou (různé záblesky apod.), nebo může cítit vjemy z útrob.
Aura také často předchází migrenózní bolesti hlavy. Typicky jsou to zrakové vjemy podobné různým zábleskům či jiskření, anebo naopak výpadky zorného pole.
Aura se většinou objevuje asi 10 až 20 minut před vypuknutím migrény a může přetrvávat až 60 minut. Kromě zrakové aury se může vyskytovat i senzorická aura – jde o brnění či mravenčení, které se může pomalu stěhovat po těle a zanechávat po sobě necitlivost, typicky ve tváři či pažích.
Aura může mít i jiné formy, například při řečové auře má nemocný potíže s řečí.
Výhoda aury spočívá v tom, že spraví nemocného o hrozbě záchvatu a ten si tak může vzít léky proti migréně ještě před vznikem bolesti, která se tak nemusí ani dostavit. Na druhou stranu aura se může občas vyskytnout i samostatně, nemusí být vždy následována migrenózní bolestí.
Zobrazit nemoci, které může aura provázet